Dopravní předpisy v USA

Po 5t-i týdnech opravdu intenzivního ježdění autem v USA se pořád nemůžu považovat za úplného experta. Ale na druhou stranu musím říct, že je to naprosto jiný level, než znáte z České republiky, dokonce i v porovnání s ježdením v Praze, ze kterého jsem měl vždy hrůzu. V USA jezdí autem každý, je to v podstatě jediný způsob dopravy v rámci USA, ale hlavně i  měst, protože MHD tady v podstatě neexistuje, nebo funguje v porovnání s ČR pouze hodně omezeně.

Systém dálnic a silnic je tu opravdu hustý a velmi sofistikovaný, stejně jako kvalita dálnic. Provoz je tu ale obrovský, nic podobného jsem v životě nezažil, 7 pruhů v rámci městského obchvatu v jednom směru je taková klasika. Ve velkých městech jako Los Angeles nebo San Francisco se také připravte na časté dopravní zácpy.

Rychlost

Vždy jsem se snažil dodržovat maximální povolenou rychlost (Speed limit) i když vás to na těchto dálnicích nutí jezdit rychleji, nastavte si na tempomatu maximální rychlost a užívejte si jízdy a krajiny kolem. Za celou dobu mě nestavěl policista, ale mnoho aut, které mě ve velké rychlosti předjelo, jsem o několik kilometrů dále viděl s touto nemilou společností. Rychlost je obvykle omezena na 65mil/hod, případně 70mil/hod. Vždy používejte bezpečnostní pásy (jsou zákonem povinné).

Dálniční poplatky a známky

Žádné dálniční známky a za dálnici žádné poplatky platit nemusíte. To je pro člověka žijícího v Evropě a konkrétně v České republice, kde platí za roční známku 1600Kč docela šok vzhledem k porovnání kvality a hustoty dálnic. Jediné, kde se můžete setkat s poplatky nebo mýtem jsou mosty (například Golden Gate Bridge) nebo tunely. Já se za celých 5 týdnů cestování s žádným mýtem nesetkal a to jsem procestoval 4 státy USA.

Specifika

V LA jsem se setkal na obchvatu s vyhrazeným jízdním pruhem (značený kosočtvercem) tzv. Carpools. Je to volnější pruh, obvykle nejrychlejší a je určen pouze autům s posádkou 2 a více lidí. Na dálnicích řidiči velmi často myškují a přejíždí z pruhu do pruhu. Já si obvykle našel druhý pruh zprava a toho se držel celou cestu. Pro myškování musíte mít určitý skill (v Americe, obzvlášť ke konci tripu, už jsem si i myškování dovolil), protože Američani vám na dálnici nedají nikdy přednost, když se chcete zařadit do jiného pruhu a hodíte blinkr, auto místo aby přibrzdilo naopak ještě přidá.

Když jsem psal o tom, že jsem se vždy řadil do druhého pruhu z prava (hlavně v LA, SF a LV), mělo to opodstatnění. Když potřebujete sjet ze silnice, bývá to opravdu velmi kritický moment plný nervů. Ovědomte si, že je tady opravdu hodně hustý provoz a pokud nemáte patřičnou drzost a rychlost, tak se z levého pruhu do pravého odbočovacího jen tak nedostanete. Navíc se mi ze začátku stávalo, když jsem zůstával v 1. pravém pruhu, že jsem byl z cesty nucen odbočit, protože pravý pruh byl pouze odbočovací a nemohl jsem pokračoval v jízdě rovně. Proto ten 2. pruh zprava.

Dopravní značky jsou velmi intuitivní a zvyknout si na značení mi nedělalo žádný problém. Cedulky jsou tu na rozdíl od Thajska velmi četné. Ještě k blinkrům, přijde mi, že Američani netuší, k čemu jsou a téměř nikdo je na silnicích nepoužívá.

Křižovatky

Semafory jsou až za křižovatkou před vámi, narozdíl od evropských semaforů na vaší straně. Do prava (pokud to značka nezakazuje) můžete odbočit i na červenou, pokud nic nejede. Některé křižovatky jsou tu označeny 4WAY/All way a jsou označeny stopkou. Na těchto křižovatkách musíte zastavit a pokračuje se v jízdě dle pořadí zastavení (žádná přednost zprava).

Parkování

Parkování ve větších městech je kapitola sama o sobě. Obvykle je placené, případně omezené na zastavení v určitých dnech nebo časech. Využít můžete určená parkoviště, u kterého bývají notoricky známé automaty na mince (někde i na karty). Parkujte opravdu pouze vždy na místech k tomu určených nebo vám hrozí odtah/botička. Všude vás na to upozorňují cedule o odtahu (a to není levná záležitost v USA ani u nás). Já jsem v LA obvykle parkoval u hotelu, případně jsem si zaplatil celodenní parkování (10-20 dolarů). V LA a SF je problém s parkováním obrovský, v Las Vegas žádný, jsou tu obrovská parkoviště u každého hotelu, které můžete využívat zdarma.

Mezinárodní řidičák

Před odletem do USA si vyřiďte mezinárodní řidičák. Vyřízení je na počkání na úřadě a stojí 50Kč.

Mrtvý úhel

Co mi dělalo obrovský problém byl mrtvý úhel. V Česku jsem s tím díky málo husté dopravě nikdy neměl problém. Ale v USA je situace diametrálně odlišná. Dávejte si na to obrovský pozor, minimálně 3x se mi stalo, že jsem málem najel do auta, které zrovna projíždělo v pruhu vedle. Nejmarkantnější je to právě v hustém provozu ve velkých městech jako LA, LV, SF, na dálnici se mi to téměř nikdy nestalo. Řešení není moc ideální, pokud chcete odbočit dopředu dejte blinkr (ten v USA ale naprosto nic neznamená, řidiči vám stejně přednost nedají), poté se podívejte do zrcátka (bočního i horního), poté se pro jistotu ještě otočte (hlavou), zda na dané straně nic není a poté rychle odbočte. Není to bohužel ideální (a je třeba se to naučit dělat hodně rychle za sebou) řešení, protože při momentu, kdy natočíte hlavu, může vůz před vámi prudce přibrzdit (vše se děje opravdu v rychlém provozu kolem 65mil/hod) a vy nebudete mít dostatek času zareagovat. Ale je to jediné řešení, které se mi osvědčilo.

František Szabó (16 dobrodružných článků)

Internetový marketér, který se specializuje na affiliate marketing.


3 thoughts on Dopravní předpisy v USA

  1. Vysvětlím, jak je to s tím mrtvým úhlem v USA a proč to tolika zahraničním řidičům dělá tak velké potíže. Ono se to kupodivu nikde moc nedočtete, přitom je to naprosto zásadní průšvih.
    USA je pravděpodobně v současnosti jediným státem na světě, kde je na straně řidiče nelegální používat konvexní zpětné zrcátko. Takže zatímco v Evropě máme konvexní zpětná zrcátka (s tím nápisem „Objects in the mirror are closer than they appear“), tak v USA je na straně řidiče vždy ploché zrcátko, nezkreslující vzdálenost, které ale má daleko větší mrtvý úhel! V USA jsou totiž řidiči vychováváni důsledně v tom, že při přejetí z pruhu do pruhu je třeba otočit hlavu. Je třeba si na to dávat obrovský pozor. Zrcátko na straně spolujezdce smí být konvexní, ale v daleko menší míře než jinde. I tady je tedy mrtvý úhel větší.
    Nás, co jsme zvyklý z Evropy to asi bude strašně štvát, dost lidí, kteří se sem přestěhovali a mají auta prodávaná i v Evropě si zrcátka dováží a mění. Což je samozřejmě potenciální průšvih s pojišťovnou při nehodě… Dalším možným řešením je nalepené přídavné konvexní zrcátko, což se Evropanovi možná vyplatí i u auta z půjčovny.

    Reply
    1. Diky moc za vysvetleni, ted mi to konecne docvaklo. Opravdu musim potvrdit ze je to hodne velky problem a hlavne nebezpecna zalezitost hlavne na dalnicich.

      Reply
  2. Já jsem ještě našel takový přehled dopravních předpisů v USA, který jsem kdysi vytvářel pro kamaráda. Třeba se to někdy tady někomu hodí:

    1. Všechna americká auta mají venkovní zrcátko u řidiče ploché (ze zákona) a je v tom opravdu prd vidět. Než přejedeš do levého pruhu, musíš se bezpodmínečně podívat přes rameno.

    2. Semafory jsou za křižovatkou. Je to o moc lepší, protože jsou o moc lépe vidět.

    3. Na červenou se dá (pokud nic nejede) odbočovat doprava. Předtím ale musíš vždy zastavit jako na stopce. Na některých křižovatkách (výjimečně) je odbočování doprava na červenou zakázáno tabulí „NO TURN ON RED“. Na to odbočování na červenou je třeba si zvyknout, pokud budeš čekat na zelenou, budou auta za tebou docela nervózní a možná budou i troubit 🙂

    4. Chodce nebo cyklistu tady na ulici potkáš výjimečně. Pokud už k tomu dojde, pamatuj si, že má v praxi skoro absolutní přednost (s výjimkou světlem řízených semaforů). Je to třeba respektovat zvlášť u nákupních center – ty si třeba myslíš, že než ta baba vyjde z obchodu a dojde k vozovce, že už dávno přejedeš, ale ten policajt co stojí zaparkovaný o pár metrů vedle si to vůbec nemusí myslet. Ještě jednou, chodci přednost očekávají, v Praze by americké chodce zabili během prvních deseti minut.

    5. Na většině světlem řízených křižovatek se lze na zelenou otočit do protisměru (musíš ale stát v tom úplně nějvíc vlevo odbočovacím pruhu). Na některých křižovatkách je otáčení zakázáno značkou Zákaz otáčení pověšenou nahoře vedle semaforu nebo nápisem NO U-TURN.

    6. Hodně křižovatek má řešenou přednost pomocí stopek ze všech směrů. Pod značkou STOP je v takovém případě nápis 4-WAY. Někdy tam ten nápis chybí a pak se musíš podívat po okolí, jestli jsou stopky opravdu ze všech směrů nebo je to jen obyčejná stopka před vjezdem na hlavní.
    Na 4-WAY stop platí, že kdo první zastaví, první jede. Ve všech publikacích pro turisty se píše, že pokud přijedou auta současně, musí na sebe mávnou, bliknot apod. a nějak se dohodnout. Není to pravda! Ze zákona platí v takovém případě přednost zprava (jenže upřímně, nedá se spolehnout, že to většina řidičů ví). Také do jisté míry platí přednost většího a drzejšího.

    7. Na parkovištích u supermarketů je to s předností jinak než u nás. Neplatí přednost zprava, ale pokud jedeš na té „hlavní“ ulici, ze které odbočují uličky k parkovacím místům, máš přednost.

    8. Rychlost: Jezdí se +5 až + 10 mil, podle situace, je důležité tak nějak splynout s okolním provozem a nebýt nápadný. Na každé ulici jsou značky s rychlostním limitem pro danné místo – většinou ve městě 50-55 mil/h, problematická místa mají sníženo na 40 mil a v rezidenčních zónách (mezi domy, kde chodí lidé a hrají si děti) platí ze zákona 25 mil. Často potkáš značku 25 mil s dodatkem „When children are present“. To znamená, že pokud někde v dálce uvidíš dítě, musíš spomalit na 25. Tato značka je nejčastěji u škol. Kalifornské dálnice mají většinou limit 70 mil.

    9. Dálnice: Jezdí se v libovolném pruhu, pomalejší doprava by měla jezdit v pravých pruzích. Pokud chceš jet o něco rychleji, není dobré cpát se úplně do levého pruhu, ten policajti hodně sledujou. Stejně tak není dobré být nápadný – myškovat, často měnit pruhy apod.
    Musíš si zvyknout, že můžeš být předjížděn na dálnici zprava.

    10. Radary: Pokud horská zatáčkovitá silnička končí po deseti mílích dlouhou rovinkou v lesích uprostřed ničeho, je velká pravděpodobnost, že tam budou policajti a budou měřit. Stejně tak ve městech na místech, kde je dlouhá rovná ulice v polích. Prostě jako doma…

    11. Pokud jedou policajti nebo záchranka s majákem, musíš bezpodmínečně zajet ke kraji a zastavit i když je to úplně zbytečně. Dokonce musíš zastavit i v protisměru, pokud nejsou od sebe oba pruhy odděleny svodidly, ostrůvkem apod.

    12. Pokud za tebou policajti zapnou maják, tak si v klidu najdi bezpečné místo a zastav. Stáhni okýnko, dej jim doklady a hlavně nikde nic nehledej, ať si nemyslí, že na ně chceš vytáhnout zbraň. Než k tobě přistoupí, bude to chvíli trvat, budou si nejprve ověřovat značku.
    Pokud se budeš chovat slušně, máš velkou šanci vyváznout bez trestu – na turisty jsou tu hodní a hlavně ví, že k soudu je stejně nedostanou 🙂

    13. I na mnoha víceproudých silnicích s limitem třeba i 65 mph jsou křižovatky řízené semafory. Pokud se zelená změní na oranžovou, bude oranžová svítit mnohem déle než v Evropě. Prostě tak dlouho, aby nebylo třeba panicky brzdit. Pokud budeš počítat se stejnou délkou oranžové jako jsi zvyklý z Prahy a začneš brzdit, tak riskuješ, že ten kamion za tebou se ti podívá do kufru.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *