Utah – 24. a 25. den – národní park Bryce a Red Canyon

Po check-outu z motelu jsem si vyrazil na svoji další štaci a tou byl národní park Bryce. Po cestě jsem se stavil na oběd ve fastfoodu Wendys a dal jsi snad ten nejméně zdravý salát pod sluncem. Byl ale výborný :). Dorazil jsem do Brycu kolem 4 odpoledne, dopoledne jsem ještě na starém motelu řešil práci a psal report (tento report mi obvykle zabere 3-4 hodiny času, tak si toho važte).

Na hotelech bývám obvykle vždy až do konce deadlinu pro check-out, nikdy jsem ale ještě neměl problém (že by na mě byli naštvaní nebo jsem musel něco doplácet pokud jsem přetáhl). Arches mě na první pohled ohromilo, omylem jsem dorazil až na úplný konec parku, protože jsem zapomněl odbočit. Jel jsem asi 30 min a říkal si, že je ten park obrovský. Nemohl jsem být dále od pravdy. Na konci parku (který je položen výše) byl ještě sníh, kde jsem si dal kratší trail. Nakonec jsem dorazil na správně místo Sunrise Point (na začátku parku) a hledal nejlepší 3mile hike na světě Navajo/Queens garden loop trail. Je to docela jednoduchý trail a stojí za to. Ty pohledy byly v některých momentech až kýčovitě krásné. Trošku mě štvalo, že jsem se musel prodírat davy turistů. Holt je to asi populární místo.

Dle hiking mapy jsem zjistil, že i za těch pár hodin, co jsem tu byl jsem prošel téměř všechno zajímavé. Opodál byl ještě jeden další trail Fairyland, který jsem si šetřil na zítřejší den. Večer jsem si už nutně potřeboval vyprat prádlo a po check-inu na motelu a radě takové čínské babičky, že naproti je laundromat, jsem se vydal na místo. Byla to jedna z věcí, které jsem chtěl v Americe zkusit a opět jedno z mnoha poprvé, které v USA zažívám. Vešel jsem do prázdné místnosti plné různých typů praček a sušiček. Nejdříve jsem si musel rozměnit z dolarovky na drobné, tyhle mašiny berou pouze 25centovky. Poté jsem si musel koupit prášek na praní, který mi vypadl z takového automatu jako na cigarety a ten prášek byl v krabičce podobné cigaretové :). Pak jsem naházel všechno prádlo (opravdu všechno, i to co jsem měl na sobě :-D) do pračky, navolil nějaký průměrný program s průměrnou teplotou a zapnul. Neřešil jsem, že tam mám světlé a tmavé, prostě jsem pral (doma to samozřejmě rozlišuju). V průběhu praní jsem zjišťoval, jak funguje sušička a dorazila nějaká starší indiánka, která si šla jen vysušit prádlo. Dávala mi nějaké tipy na navažské rezervace, pokud mě zajímají indiáni a taky, že jsem si vybral špatnou sušičku (v průběhu konverzace už jsem začal prádlo sušit). Nakonec měla pravdu a polovina prádla byla ještě mokrá, takže jsem je nechal dosušit na sedačce v autě. Večer jsem vyřízený lehl do postele a usnul. Ještě poznámka – už se mi stal druhý fail s nákupem hostelu, asi to vždy nechám až na místo. Omylem jsem si zabooval hotel (den předem, když jsem byl ještě v Zionu) a nepodíval se, že na mapě leží místo 1,5 hodin od Brycu. Takže jsem nechal rezervaci propadnout (z první noci vám booking strhne storno 100%) a zarezervoval hotel, ve kterém teď spím, vzdálený 30min od národního parku.

Další den jsem zase řešil problém s klíčky, které jsem nebyl schopen vytáhnout ze dveří, přiběhla ke mě babička a poradila, že je na to nutný nějaký grif :). Také mi řekla, že nás čeká silná bouře s blesky dnes večer. Vyrazil jsem směr celodenní trail do Brycu a po cestě si všimnul visitor centra do Red Canyonu. Moc jsem nevěděl o co jde, takže jsem zastavil a vyptával se staříka na to, zda tu mají nějaké dobré traily. Stařík mi dal mapu a vše podrobně vysvětlil, Red Canyon není národní ani státní park, ale státní les. Vstup je zdarma, všechny brožurky, co mi dal taky (nevím z čeho teda žijou) a vysvětlil mi, že je tu mnohem více trailů než v Brycu a že jich bylo. Rozhodl jsem se, že se vykašlu na trail v Brycu, kde bude beztak kupa lidí a vyzkouším Red Canyon. Začal jsem na místě Loose canyon trailhead, kde jsem nechal auto a vyrazil směr Loose Canyon. Byla to naprostá paráda a přesně tohle jsem si o trailech a o turistice v USA představoval. Po cestě jsem za celou dobu (cca 7 hodin chůze) potkal 3 turisty. Počasí bylo krásné, tahle místa byla jakoby neopotřebovaná a neokoukaná na rozdíl od Brycu. Někdy jsem měl problém najít kudy vede cesta, protože jsem čas od času šel na viewpoint a na ten přede mnou asi letos ještě tolik lidí nešlo. Dorazil jsem do Red Canyon campu (přs cassidy trail), kde jsem hledal pokračování mého ultimátního hiku. Počasí se ale začalo zhoršovat a bouře blížit. Opět mi došla voda a začaly (cca po 5 hodinách) mi i docela dost docházet síly. Pomalu jsem si uvědomoval, že jsem si asi naložil až příliš (tento hike nebyl v manuálu ani veden mezi složitými, tenhle by byl ultra složitý, kdyby tam byl) a při cestě zpět k autu po Golden view trail (cca další 2 hodiny svižnější chůze) jsem si šáhnul na opravdové dno sil. Vyšli z toho ale velmi zajímavé záběry i když byl hodně silný vítr:


Když jsem dorazil do auta a otevřel vodu a RedBull, byly v tu chvíli ty tekutiny, protékající mým hltanem a hrtanem naprostá slast. Řekl jsem si, že už příště nepodcením situaci a vezmu si raději více pití a nebudu tu vzdálenost (cca 25km) přepalovat. Red Canyon mě skoro zlomil, ale já to dokázal a ty pohledy/záběry byly úchvatné. Rozhodl jsem se, že se musím odměnit a večer jsem zašel na steak do místní restaurace a večer usnul jako zabitý. Toto místo a tento trail byl zatím to nejzajímavější a zároveň to nejobtížnější, co jsem za celou dobu v parcích zažil a pokud máte rádi chození, tak doporučuju můj hike zopakovat. Dostanete se na naprosto úžasná místa s neopakovatelnou atmosférou a naprosto bez turistů (všichni totiž pochodují v řadách v Brycu :-D).


František Szabó (16 dobrodružných článků)

Internetový marketér, který se specializuje na affiliate marketing.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *