Utah – 26., 27. a 28. den – národní parky Arches a Canyonlands

3 dny na severu Utahu v méně známých národních parcích, které ale nabízejí neskutečné věci. Spousta fotek a zážitků v článku. Vaše pravidelná dávka emocí právě začíná 🙂

1. den 

Ráno pokračovalo v duchu večerního bouření a přibývání oblačnosti. Dokonce sněžilo. To nebyla moc dobrá zpráva, nicméně jsem věřil, že tomu ujedu. Tak jsem vyrazil směr Green River, což je docela dobře strategicky položené místo mezi národním parkem Arches a Canyonlands. Zabookoval jsem nejlevnější motel, na který byly na booking spíše negativní recenze. Mě to ale nechalo klidným, btw pokud cestujete sami je ubytování vůbec nejdražší položka. Stejně vás to stojí když jste 2, protože platíte za pokoj. Proto se snažím vždy vejít do maximálního budgetu 1000Kč/noc a někdy to jde hodně těžko, hlavně v blízkosti NP. Nakonec jsem dorazil na motel, kde ještě ale nebyli připravení na můj check-in. No, spíše jsem se musel dobývat do jejich kanceláře a dokonce jsem musel volat na číslo, aby mě ráčili obsloužit. Hotel i obsluha vypadaly jak z hororu. Přesně jak znáte v těch amerických vyvražďovačkách. Docela zvláštní venkovská rodina, co rozumu moc nepobrala a hotel plný holobytů, pokažené zářivky u vstupních dveří a bazén plný plevele :-D. Řekl bych, že tento motel by mohl aspirovat na cenu nejhorší motel všech dob. Nicméně pokoj byl v pořádku uklizený, spousta skvrn na podlaze, bůhví od čeho, ale jinak v pohodě.

Vyrazil jsem směr Arches, po cestě mě zastihly kroupy, několik tiráků, co se předjíždělo (ano stejně jako v ČR) a všude obří auta, hlavně pickupy Ford a Toyota. Protože nebylo nic moc počasí, potřeboval jsem trošku pohnout, aby mě nepotkal déšť a tak jsem oběhl nejbližší místa (spíše viewpointy než traily) – Courhouse Towers, Balanced Rock a Window Section. U Window Section jsem si polozil po skalách a přírodních oknech do vesmíru (Arches) a trošku zablbnul, než začalo pršet, což byl nejvyšší čas vrátit se na můj hrůzomotel 🙂

2. den

Další den začal naprosto opačně než předchozí, bylo nádherně a sluníčko a já tušil, že to bude hodně podařený den. Vyrazil jsem směr Arches na delší naplánovaný trail úplně na konci parku s názvem Devils Garden Trailhead, kde se nachází hned několik velmi krásných Arches (Navaho, Double O Arch, Partition a Landscape), výhodou těchto delších a náročnějších trailů je že nenarazíte na takové kvanta lidí. Po cestě jsem potkal Rachel (z Jižní Karolíny), která byla sama, protože její kámoška měla poraněnou nohu a čekala na ni v autě. Docela sprintovala, ale mě to vyhovovalo, mám rád svižnější chůzi. Bylo dobré, že jsem takového sparinga potkal, protože mě mohla fotit a nemusel jsem pořád někoho nového shánět. Pokecali jsme a Rachel mě na konci poslala do kolen, když řekla, že mluvím dobře anglicky. Což jsem jí nevěřil a myslel jsem, že si ze mě dělá srandu (do teď si to myslím:-D).

Celkově to byl dost mluvící den, obvykle moc nemám náladu se z kymkoliv vybavovat, ale tentokrát jsem mluvil s párem ze Švýcarska, s týpky z Toronta a pobavil jsem se taky se Zackem z New Orleans, který mě vyfotil při mém dalším trailu k asi nejznámějšímu místu celého Utahu, a to Delicate Archu (který mají i na SPZtkách). Na tomto místě bylo šíleně moc lidí, protože se jednalo o jednoduchý trail. Potkal jsem i nějaké Čechy, kteří na sebe pokřikovali a byli nevrlý (jak jinak). Celkově to hodnotím jako moc vydařený den, kdy jsem toho stihl projít opravdu hodně, v podstatě většinu parku.

3. den

Poslední den v Utahu jsem chtěl věnovat místu zvanému CanyonLands. Je to park, který už při příjezdu oznamoval, že nebude patřit mezi velké ani navštěvované. Při vjezdu vás upozorňovali, že v parku není jídlo ani voda a máte mít zásoby. U vstupu mi téměř neprošla má finta s cizí kartou pro NP od Lukáše. Řekl jsem, že je to můj podpis a ona „really“ ukaž ID a pak jakože „really“? Nakonec mě pustila :-D. Na Canyonlands (místo z filmu 127 hodin) jsem měl celý den a chtěl jsem si jej pořádně projít. Ve visitor centru jsem dostal tipy na místa, které určitě neminout (v podstatě všechny viewpointy – park není opravdu moc velký) a taky info, že všechny větší těžké traily jsou v podstatě sestupy do kaňonu a jsou dost podobné. Stačí, když si vyberu ten časově nejkratší a zbytek času věnuju viewpointům a kratším trailům. Nejdřívě jsem se vydal na konec parku na Grand View Overlook, který byl famózní, poté prošel White Rim Overlook trail a nakonec se vydal k hlavnímu a nejtěžšímu trailu dne Goosebery (viz fotky):

Trail byl dle guidu na 4-6 hodin, dolů jsem jako obvykle běžel, nahoru to bylo už mnohem těžší, nicméně celkově mi trval trail 2,5 hodiny (skill:-D). Když to porovnám s jinými traily, byl opravdu hodně náročný jak na složitost terénu tak na skutečnost že jste si pořád museli dávat pozor ať nesejdete z cesty. Používají tu takové zvlaštní značení (kameny poskládané do pyramidy). Vícekrát se mi stalo že jsem kameny minul a musel jsem se vracet a hledat správnou cestu. Prošel jsem si ještě Mesa Arch (žadný Arch mě už po Archese němůže dostat), Green River Overlook a Upheaval Dome (zajímavé místo vědci dodnes neví jak přesně vzniklo je to záhada), kde jsem svou cestu zakončil a vydal se směr motel v Green River.

Popravdě měl jsem docela hlad, protože jsem neobědval (myslel jsem, že si něco nakoupím tady). Po cestě zpět mě zaujaly krávy, jak si to mašírovaly ve velkém přes cestu, párkrát jsem kvůli těmto slečnám musel zastavovat. Pro jídlo jsem se nakonec stavil v restauraci a odpočívadle pro tiráky (opět velmi špatné reference na foursquare – v takovém zapadákově ale žádnou lepší restauraci neseženete).

Jídlo nebylo špatné, jen nechápu, že všude cpou slaninu, která je usmažená úplně na pevnost šutru. Původní plán byl, že zítra vyrazím na výlet na řeku Colorado na raftech, ale protože agentura, kterou jsem kontaktoval nesehnala dost lidí, řekl jsem, že bude lepší když vyrazím směr Arizona (Grand Canyon). Mám poslední dny do konce měsíce (vyprší Lukášova roční permice na vstupy do NP) a nová se mi nechce zbytečně na pár dní kupovat (stojí 80dolarů, což je v porovnání s jednotlivýcn vstupem do parku 20 dolarů parádní cena).  Večer jsem znaven zalehl a co nezjistím, opět mi vypršely data na mobilu (omfg). Problém, který budu muset ještě zítra po cestě do Arizony vyřešit, protože bez dat (navigace) se tady rozhodně neobejdu, i když už příští týden letím zpět do ČR.


František Szabó (16 dobrodružných článků)

Internetový marketér, který se specializuje na affiliate marketing.


One thought on “Utah – 26., 27. a 28. den – národní parky Arches a Canyonlands

  1. Ahoj,prosím ťa rozmýšľam prespať cez coachsurfing v meste Moab medzi týmito dvoma parkmi. Dajú sa stihnúť tieto tvoje treky,ktoré si išiel v jeden deň? myslím oba parky naraz. Prípadne ktorý trek by si vypustil z Arches?

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *